Zima a pandemie? Přinášíme vám druhou část výběru hraných celovečerních filmů, kde hlavní roli hraje vozík. Některá díla přinášejí vhled do života člověka s postižením, jindy vozík představuje spíše tvůrčí zápletku nebo součást určité postavy.

Text: Radek Musílek
Foto: Bontonfilm

Málo známý snímek Joni, kterým jsme končili první díl tohoto textu před týdnem, stojí za zmínku už proto, že jeho hlavní hrdinkou je žena. Většina filmových hrdinů na vozíku jsou totiž muži. Jako typického zástupce žánru lze uvést americký Tanec na vodě (někdy uváděný také jako Druhá šance, 1992), ve kterém se postava Joela těžce smiřuje s ochrnutím a odhání od sebe svoji partnerku. Muži jsou také hlavními protagonisty belgické roadmovie komedie Hasta la Vista! (2011) o trojici postižených, kteří vyrazí do Španělska za sexem. Maskulinní je i maďarská komedie Takoví normální vozíčkáři (2016) o neobvyklých nájemných vrazích. V americké romantické komedii Kouzlo Belle Isle (2012) ztvárnil nechodícího starého spisovatele Morgan Freeman. A pro koho je těch komedií a romantiky už příliš, ocení možná britsko-francouzské erotické drama Hořký měsíc (1992).

Vydařeným vhledem do touhy po samostatnosti dvou rozdílně postižených přátel na vozíku je britsko-irské komediální drama Uvnitř tančím (2004). Méně povedená je pak adaptace Hitchcockova thrilleru Pohled z okna (1998). Zajímavé však je, že si hlavní roli zahrál opravdový vozíčkář, Christopher Revee, slavný představitel Supermana, který si po pádu z koně zlomil krční obratel.

Samostatnou kategorii pak tvoří muži zranění ve vietnamské válce, ať už jde o Návrat domů (1978), Narozen 4. července (1989) nebo o postavu poručíka Dana v nezapomenutelném Forrestu Gumpovi (1994).

Ženy a tuzemsko

Vraťme se však k hrdinkám ženám, na něž filmaři naštěstí také úplně nezapomněli. Zdařilé britské komediální drama Teorie létání (1998) vypráví příběh nevyléčitelně nemocné dívky, která chce zažít sex a pomoci jí s tím má asistent, který si odpykává trest. Stejný žánr reprezentuje méně strhující americká road movie Píseň mého srdce (2010), která zaujme především fanoušky Renné Zellweger v roli bývalé zpěvačky s tragickou minulostí.

Zápletku švédské komedie Zamilovaný kněz (2003) prozrazuje do určité míry už sám název. Podstatně více artový snímek pak představuje belgicko-francouzské sociální drama Pachuť krve (někdy také Na dřeň, 2012), kde hlavní hrdinka přijde o nohy a sblíží se s mužem, který se živí rvačkami a (ne)stará se o malého synka. Paradoxně se stanou jeden druhému nečekanou oporou.

Uvedený výčet jistě není kompletním seznamem, co o vozíčkářích světová kinematografie nabízí. Řeč byla navíc pouze o hraných filmech, takže stranou zůstaly dokumentární snímky. Mezi ty by se jistě dal zařadit i český titul Miluj mě, jestli to dokážeš o tuzemském rozvoji sexuální asistence.

Z dramatické tvorby lze z domácích luhů a hájů bohužel jmenovat snad jedině poněkud archivní Už zase skáču přes kaluže (1970). Více prostoru dostali tuzemští vozíčkáři v seriálech, především díky Janu Potměšilovi. Na tragické ztvárnění detektiva na vozíku v podání Richarda Krajča v televizní sérii Vraždy v kruhu raději nekoukat ani ze zvědavosti. Snad se domácí kinematografie brzy dočká zajímavého díla o vozíčkáři či vozíčkářce, ať už v libovolném žánru.

Filmový výčet zakončeme slibným výhledem. Jakmile se otevřou kina, chystá se Bontonfilm uvést do české distribuce americký thriller V zajetí (Run, 2020). Hlavní postavu ztvárňuje herečka Kiera Alle (nar. 1998), která je od 16 let skutečnou vozíčkářkou. Na stříbrném plátně čelí neodbytné péči své matky.