Moderní technologie zlepšují kvalitu sociální péče. Dokazuje to projekt Kaleido, díky němuž si mohou senioři, kteří už nemohou ze zdravotních důvodů cestovat, vychutnat alespoň virtuální výlet. „Stačí si jen nasadit brýle pro virtuální realitu a vydat se na cestu za zdi pokoje,“ říká spoluzakladatel projektu Marek Háša. 

TEXT: Anna Kudrnáčková 
Foto: archiv projektu Kaleido 

Jak celý projekt vznikl? Co vás k němu inspirovalo? 

Kaleido je první inovace pro sociální péči, do které jsme se pustili spolu s bráchou Filipem pod firmou Flying Kale, ale podobných vychytávek chceme postupně přivést na svět víc. Napadlo nás to v návaznosti na moje studium zdravotních inovací v Holandsku a Filipovy obrovské zkušenosti s designem digitálních produktů v rámci jeho studia Pixelfield. Řekli jsme si, že nové technologie mají obrovský potenciál pomáhat, ale v Česku se zatím do pečovatelského sektoru moc často nedostávají.

Proč jste se rozhodli právě pro virtuální výlety zaměřené na seniory? 

Připadalo nám to nejlépe uchopitelné a přímočaré. Už z historek našich dědečků, za mlada vášnivých cestovatelů, jsme věděli, jak silnou stopu mohou výlety v člověku zanechat, a zároveň jak nás potom ve stáří může velmi mrzet, když už se nás objevování nových míst ze zdravotních důvodů netýká. Tak jsme se rozhodli přinést svět až do pokoje těch, kteří už sami do světa nemohou.

Dostaly se k nám i nádherné příběhy konkrétních lidí – třeba nemluvící paní s podezřením na afázii, kterou se podařilo díky vypravěči v našich výletech pěkně rozmluvit.

Projekt se začal rozjíždět těsně před příchodem druhé vlny koronaviru. Kde všude jste Kaleido testovali? 

Od září do konce roku běžel bezplatný pilotní program ve 40 zařízeních po celém Česku, tedy v nejrůznějších domovech pro seniory, ale i v rehabilitačních ústavech a partnerských neziskovkách, například v Adře. Z nasbíraných kvalitativních i kvantitativních dat jsme pak dali dohromady studii použitelnosti virtuální reality v českých sociálních službách. Potvrdila, že virtuální zážitky mohou naše nejstarší fyzicky i psychicky rozproudit, aktivovat vzpomínky a vytrhnout je z náročné šedé rutiny covidových dnů. 

Jaké jste zaznamenali na Kaleido ohlasy? 

Aktivizační týmy v domovech pro seniory si pochvalovaly, že díky Kaleidu mají vždy po ruce náměty pro rozhovory a že společné zážitky posilují vztah s klientem. Dostaly se k nám i nádherné příběhy konkrétních lidí – třeba nemluvící paní s podezřením na afázii, kterou se podařilo díky vypravěči v našich výletech pěkně rozmluvit. Důležité pro nás bylo také zjištění, že se s virtuální realitou domovům dobře a snadno pracuje, pokud je celý nástroj připravený přímo pro jejich praxi.

A co nejvíc oceňují na virtuálních výletech senioři?

Babičky a dědečky zpravidla fascinuje už jen pohltivost samotné technologie virtuální reality, která je najednou přenese úplně někam jinam. Když se po dlouhých měsících v zajetí stěn vlastního pokoje najednou ocitnou třeba na pláži, je to pro ně neuvěřitelně silný zážitek, na který pak ještě dlouho myslí. 

Jaké destinace jim vlastně nabízíte? 

Zakládáme si na pestré nabídce zážitků, na které navzdory restrikcím v cestování dál pracujeme, protože jsme si během léta a září předtočili materiál třeba z různých holandských a italských měst, z Londýna, ale i z krásných koutů Česka. Nedávno jsme třeba do aplikace přidávali Malou Stranu a Český Krumlov, chystá se také šumavská procházka, Neapol, Brighton nebo plavba na gondole v Benátkách. Rádi bychom se postupně zaměřili i na kulturu a reminiscenční obsah, ale natáčet v téhle době koncerty a muzejní prostory je pro nás skoro nemožné. 

Rozhodli jsme se přinést svět až do pokoje těch, kteří už sami do světa nemohou.

Víte, o jakou destinaci je největší zájem? 

Preference seniorů se v tomhle velice různí. Někdo touží po dobrodružství a objevování něčeho nového, dosud nepoznaného. Jiní se zase ptají hlavně po českých městech a přírodních lokacích, aby se mohli znovu podívat tam, kde to z mládí dobře znají. To platí zejména pro seniory z menších měst a vesnic, pro které bylo cestování za hranice během života zpravidla dost vzdálené. Je to ale opravdu individuální. I když největším hitem byl zatím asi Karlštejn, kterému sekundovaly řecké ostrovy. 

Vaším cílem bylo prorazit s Kaleidem také v zahraničí. Daří se to? 

Kroky směrem do zahraničí činíme každým dnem a Kaleido stále vidíme jako aktivizační pomůcku nejen pro seniory napříč celou Evropou. Nedávno jsme spustili novou verzi aplikace, která už je připravena v různých jazykových mutacích včetně prvních pilotních zážitků v němčině, holandštině a angličtině. Chystáme se prozkoumat potenciál Kaleida v těchto i v dalších zemích a vydat se tam, kde o nás bude ze strany pečovatelských zařízení zájem. Věříme totiž, že když mohou naše zážitky rozhýbat a rozproudit českou babičku, určitě mohou stejně pomoci i anglickému dědovi. 

Kolik virtuálních brýlí a v kolika domovech je aktuálně k dispozici? 

Po ukončení pilotního programu, v jehož rámci mělo brýle zdarma k dispozici 40 zařízení, jsme s novým rokem spustili náš placený program, o který má spoustu domovů velký zájem, ale ne všechny jsou teď kvůli covidovým podmínkám a finančním problémům schopny se zapojit. Platících zákazníků teď máme zhruba 15, ale počítáme s rychlým nabíráním dalších, jakmile se epidemiologická situace trochu zlepší a domovy budou ve větší míře schopny zase věnovat patřičnou pozornost aktivizaci klientů.

V čem je podle vás největší síla projektu? 

Od začátku celý nástroj připravujeme ve spolupráci s aktivizačními týmy z pečovatelských zařízení. Díky tomu máme stálý kontakt s praxí, který byl zvláště v době pilotního programu velmi intenzivní. Inovace v oblasti péče mohou snadno ztroskotat právě na tom, že jsou vymyšleny „od stolu“. My se snažíme soustředit na konkrétní problémy v každodenní pečovatelské praxi, plně je pochopit a pak navrhnout a ověřit efektivní řešení. Virtuální realita je pro nás jen momentálně nejvhodnější technologie.