Seriál: Jak se žije v ČR s poruchou autistického spektra #2

Díl druhý: Aktuální systém sociálního zabezpečení pro rodiny s člověkem s poruchou autistického spektra

Text: Lucie Marková
Ilustrační foto: archiv Dětí úplňku

Edit autorky 23.6.2021: Série těchto článků se věnuje především osobám s těžkou formou poruch autistického spektra a jejich rodinám, osobám s nízkofunkčním autismem, se kterým mohou být spojeny další zdravotní komplikace a často také chování náročné na péči.

1. Příspěvek na péči

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb.

Příspěvek na péči je speciální dávka umožňující zaplatit si potřebnou pomoc a péči. Tuto péči může potřebné osobě poskytnout osoba blízká, registrovaná sociální služba či tzv. asistent sociální péče, což je zjednodušeně fyzická osoba, která není v příbuzenském vztahu ani není zaměstnancem registrované sociální služby (např. kamarád, soused…).

Příspěvek na péči existuje ve čtyřech stupních tzv. závislosti na péči, posuzuje se zde, jak osoba zvládá/nezvládá samostatně, s dopomocí či dohledem 10 základních životních potřeb, kterými jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (která se neposuzuje u osob do 18 let věku). Podle počtu „samostatně nezvládnutých“ potřeb je pak určen tzv. stupeň závislosti na péči. V současné době existují čtyři stupně příspěvku.

Posuzování nároku probíhá zprvu v rámci sociálního šetření, kdy do domácího prostředí osoby přichází sociální pracovník či pracovnice a sepisuje záznam pro posudkového lékaře Lékařské posudkové služby, který pak na základě tohoto sociálního šetření a dostupných lékařských zpráv určí, kolik z výše uvedených deseti základních životních potřeb osoba nezvládá, a který stupeň příspěvku by tedy osobě měl podle jeho názoru náležet. Úřad práce následně rozhodne na základě posudku o stupni příspěvku na péči. Ve většině případů bohužel posudkový lékař rozhoduje pouze na základě dokumentace a osobně se s dítětem či dospělým s PAS nesetká. Přiznané stupně příspěvku na péči se také mnohdy významně liší napříč rodinami s členem s PAS a rozhodně neodrážejí vysokou míru potřeb rodiny.

Nejvyšší, 4. stupeň příspěvku na péči nyní činí 19 200 Kč, a to v případě, že osoba žije v přirozeném prostředí mimo pobytové sociální služby, dětský domov nebo zařízení hospicového typu. Tato výše příspěvku rozhodně nedostačuje na zaplacení osobní asistence či jiné vhodné služby v dostatečném měsíčním rozsahu, když např. asistence podle vyhlášky může činit 130 Kč/h. V současné chvíli je v legislativním procesu navíc zvýšení ceny za hodinu péče v rámci sociálních služeb. Pokud tento návrh projde legislativním procesem a zároveň nedojde také k adekvátnímu navýšení příspěvku na péči (což nyní zákonodárci neplánují), rodiny si budou moci dovolit opět menší počet hodin pomoci „zvenčí“ a více tak bude na nich samotných. 

Zřejmě není třeba doplňovat, že na nejvyšší stupeň příspěvku na péči v praxi obecně dosáhne velmi málo lidí napříč handicapy, protože kritéria posuzování neodrážejí potřebu individuálního posuzování náročnosti péče a potřebu neustálého dohledu či dopomoci.

Velkým problémem je však především kritický nedostatek vhodných sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra, které se potýkají s těžkou formou postižení. Chybějí především odlehčovací služby, domovy se zvláštním režimem či denní nebo týdenní stacionáře.

Velkým problémem je však především kritický nedostatek vhodných sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra, které se potýkají s těžkou formou postižení. Chybějí především odlehčovací služby, domovy se zvláštním režimem či denní nebo týdenní stacionáře. Nedostatková je taktéž služba osobní asistence pro tuto cílovou skupinu, chybějí školení a dobře placení asistenti, kteří by zvládli náročnou péči. 

Současné posuzování stupně závislosti navíc nezohledňuje individuální případy ani potřebu neustálého dohledu při úkonech péče o vlastní osobu. Záznam ze sociálního šetření v domácnosti klientů často více odpovídá realitě, posudkové hledisko vypracované posudkovým lékařem však toto správně nereflektuje, a rodiny tak často čeká boj s úředním šimlem v podobě odvolání, případně správní žaloby. 

Snaha o zavedení 5., individualizovaného stupně příspěvku na péči 

V souvislosti s lidmi se specifickými potřebami (a to nejen s PAS) nyní stojí za pozornost společná iniciativa Asistence o.p.s. a Dětí úplňku, jejímž cílem je snaha zajistit lidem s vysokou potřebou péče důstojnou výši příspěvku na péči tak, aby mohli žít plnohodnotný a kvalitní život. Bližší informace a způsob, jak tuto iniciativu podpořit, lze nalézt na https://patystupen.cz/.

2. Příspěvek na mobilitu

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Tato dávka by měla umožnit lépe zabezpečit mobilitu osob s handicapem. Jedná se o fixní příspěvek ve výši 550 Kč měsíčně na úhradu nákladů spojených s dopravou osoby. Podmínkou pro přiznání příspěvku je fakt, že se osoba v kalendářním měsíci opakovaně dopravuje, což se dokládá čestným prohlášením, a nejsou jí (až na důvody hodné zvláštního zřetele) poskytovány pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. Na příspěvek má nárok osoba s přiznaným průkazem osoby se zdravotním postižením ZTP či ZTP/P. Výše příspěvku na mobilitu nebyla již několik let valorizována a neodpovídá aktuálním cenám pohonných hmot. Je opravdu jen „symbolická“ především v případech, kdy se osoba s handicapem přepravuje či je dopravována denně či víceméně každodenně. 

3. Příspěvek na zvláštní pomůcku (na zakoupení motorového vozidla)

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Z existujících příspěvků pro osoby s různými zdravotními handicapy je pro osoby s PAS a jejich rodiny adekvátní nejspíše především příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na zakoupení motorového vozidla. 

Nárok na tento příspěvek má osoba starší tří let, která se v měsíci opakovaně dopravuje či je dopravována. Výše příspěvku může činit 100 000 až 200 000 Kč na období sedmi let. Nárok na příspěvek v maximální výši mají nezletilé osoby s handicapem (viz výčet zdravotních indikací níže) a pak osoby, jejichž příjem a příjem osob s ní společně posuzovaných je nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu. Výše příspěvku je pak u dospělých osob s handicapem odstupňována zjednodušeně řečeno podle příjmů rodiny (společně posuzovaných osob).

V současné době je zde však pro rodiny s členem s PAS velké „ale“. Příspěvek je totiž přiznáván na konkrétní zdravotní indikace dané přílohou k zákonu č. 329/2011 Sb., jedná se primárně o některé z vad tzv. nosného a pohybového ústrojí, dále pak o těžkou nebo hlubokou mentální retardaci a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. Zároveň jsou pak v příloze zákona uvedeny kontraindikace, což jsou duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky.

Jinými slovy: v současné chvíli lze přiznat podle přílohy příspěvek na auto pouze rodinám, které mají v péči dítě/osobu s PAS, které/á zároveň trpí mentálním postižením, samotná diagnóza PAS v zákoně nyní nefiguruje. V praxi jsem se bohužel setkala v rámci poradenství také s absurdní situací, kdy byl příspěvek zamítnut z důvodu kontraindikace poruchy chování a až v rámci odvolání se řešilo to, že porucha chování v tomto případě nezpůsobuje nemožnost užívání pomůcky, ba naopak je využívání auta jedinou možností, jak osobu s PAS bezpečně přepravovat.

Rozšíření nároku na příspěvek na auto v legislativním procesu

V současné době je v legislativním procesu novela zákona č. 329/2011 Sb., jež by měla mimo jiné rozšířit zdravotní indikace, na které bude možné získat příspěvek na motorové vozidlo. V původním návrhu novely se jednalo o tuto formulaci nové indikace: 

„c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu.“

Toto vymezení ovšem vyvolávalo otázky a nejasnosti ve způsobu nahlížení na indikaci a na způsob následného posuzování nároku posudkovým lékařem Lékařské posudkové služby.

Dne 28. 4. 2021 senát vrátil poslanecké sněmovně návrh spolu s usnesením (které lze dohledat jako tisk 896/7), kde stanovil vhodnější formulaci nové zdravotní indikace:

„c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy chování náročného na péči.“

Pojem „chování náročné na péči“ by mohlo zahrnovat ve svém výkladu široké spektrum projevů, které mohou být překážkou např. v cestování běžnými hromadnými dopravními prostředky. 

Následně bude velice důležité zpřesnit definici a metodické zpracování výše uvedeného pojmu tak, aby bylo možné nárok spravedlivě posoudit a rozšířit tak nově počet rodin s členem s PAS, které mají nárok na příspěvek na motorové vozidlo.

Nyní se návrh novely stále nachází v legislativním procesu, na jednání poslanecké sněmovny by se usnesení senátu mělo probírat na schůzi od 25. května. 

4. Odpočet DPH při zakoupení vozidla za příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 85 

Pro úplnost doplňuji, že pokud je osobě s handicapem přiznán příspěvek na motorové vozidlo podle zákona č. 3 29/2011 Sb., může osoba či její rodina požádat finanční úřad o vrácení zaplaceného DPH u zakoupeného vozidla. A to jak u vozidla nového, tak za určitých podmínek i u vozidla z bazaru. V případě ojetého vozidla se však ve většině případů jedná pouze o vrácení poměrné části z rabatu autobazaru. Lze vrátit max. částku 100 000 Kč, a to v období pěti let.

Ve třetím díle seriálu…

V příštím díle se seznámíme s možnostmi přiznávání invalidních důchodů, průkazů ZTP či ZTP/P na tuto diagnózu a dalšími souvisejícími výhodami pro rodiny s členem s PAS.

Autorka je manažerkou sociálních služeb v neziskové organizaci.