Róbert Balušík touží po autě, které bude ovládat pouze svým hlasem a pravým loktem. Už téměř tři roky dělá vše pro to, aby se jeho sen stal realitou. 

Text: Petr Buček
Foto: Paravan

„Auto budu ovládat joystickem. Položím na něj loket, když potáhnu k sobě, přidám plyn. Pohybem dopředu brzdím, jakmile joystick vychýlím do strany, otáčím volantem. Hlasem ovládám směrovky, stěrače, klakson, okna, startování motoru i klimatizaci,“ popisuje fungování auta vystudovaný informatik, který od narození trpí svalovým a kloubním onemocněním. 

V Česku ani na Slovensku takovým způsobem firmy auta nepřestavují. Německá společnost Paravan to umí. Má to však několik háčků – největším je cena takové přestavby neboli prerábky, jak se říká na Slovensku. Pohybuje se okolo 60 tisíc eur, v přepočtu jde o milion a půl.

Róbert Balušík právě na auto sbírá potřebnou sumu peněz. Na internetové stránce www.ludialudom.sk mu lidé nebo firmy posílají menší i větší částky. Někdo přidá pár desítek eur, jsou ale i dárci, kteří přispěli velkou částkou – rekordem je zatím pět tisíc eur. 

Tisíc kilometrů na zkoušku

Vystudovaný informatik, který do školy dojížděl ze Slovenska do Olomouce, má za sebou téměř tříleté vyjednávání s úřady a shánění peněz. Zjišťoval, zda vůbec může za volant, kde si udělá řidičák a jestli mu auto přestaví. V rámci nynější sbírky zatím vybral třetinu požadované částky. 

Nemůže přitom počítat s podporou od státu. „Na Slovensku musíte mít nejdříve řidičák, až pak můžete žádat o příspěvek na koupi auta ve výši 8300 eur a na jeho úpravu do částky 6600 eur. Já ale nejdříve musím koupit auto, nechám ho na vlastní náklady upravit a až pak s ním mohu vyrazit do autoškoly,“ říká Róbert Balušík. Většinu nákladů s pořízením a přestavbou Škody Superb si tak bude hradit sám. Pokud sežene dostatek peněz.

Jak se s autem ovládaným hlasem a joystickem jezdí, si už na vlastní kůži vyzkoušel. V testovacím voze německé společnosti Paravan ujel bezmála tisíc kilometrů, aby zjistil, jestli vše zvládne. Firma má pro takové případy speciální povolení a její klienti mohou pod dozorem i do běžného provozu. 

Nejprve jezdil mezi poli, kam normálně auta nezamíří. Následoval trénink na cvičišti. Aby vše dobře odzkoušel, zamířil nakonec do města i na okresku. „První dva dny mi trvalo, než jsem při řízení získal správný odhad. Šlo navíc o dodávku a já jsem řídil poprvé v životě. Třetí den už jsem jezdil po městě a zkoušel jsem i prudké zatáčky v kopcích.“ Za pět dní urazil celkem 960 kilometrů. Aby vyzkoušel dlouhodobý pobyt za volantem, v jednom dni řídil se dvěma krátkými přestávkami šest hodin. Zjistil, že to zvládne. 

Nyní mu chybí už „jen“ těch šedesát tisíc eur…

Auto s joystickem

Pomoci Robertovi (a v budoucnu i dalším) s unikátní úpravou vozu můžete na crowdfundingové platformě zde: www.ludialudom.sk/vyzvy/10424