- Kritický nedostatek péče pro lidi s těžkým autismem
- MPSV opakovaně odmítlo doporučení ombudsmana v oblasti lékařských posudků
- Jak ovlivňuje nezaměstnanost a evidence na úřadu práce budoucí nárok na důchod?
Kritický nedostatek dostupné péče pro lidi s těžkým autismem přetrvává
Spolek Naděje pro děti úplňku, z.s. se ohlíží za čtyřletým obdobím práce Ministerstva práce a sociálních věcí a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v oblasti sociální politiky vůči osobám s poruchou autistického spektra s těžkým funkčním postižením.
V roce 2018 spolek předal výše zmíněným institucím návrh odpovědné sociální politiky s cílem zlepšit kritický nedostatek podpory lidí s autismem a těžkým funkčním postižením (dále PAS+) a pečujících rodin. A bilance není bohužel radostná. Odstupující vláda nevěnovala oblasti autismu potřebnou pozornost a prosadila na poli sociální podpory osob s PAS+ jen minimální zlepšení. Spolek se bude snažit o to, aby příští vláda situaci konečně napravila a vůli k nápravě deklarovala veřejně.
V roce 2018 byla také odpovědným činitelům předána analýza Dostupnosti služeb pro lidi s poruchou autistického spektra v ČR a Evropě, zhodnocení a inspirace ze zahraničí. V návaznosti na analýzu vznikl návrh odpovědné sociální politiky pro lidi s těžkým postižením 8 bodů pro autismus, který navrhoval zlepšení vybraných oblastí systémové podpory. V polovině z nich nenastala žádná, nebo jen zcela minimální pozitivní změna. Ve zbylých případech byla snaha zřetelnější, ale výsledek na zlepšení situace nestačí.
Pročtěte si konkrétní body a jejich současný stav přímo na webu Spolku: https://www.detiuplnku.cz/cs/vlada-konci-nedostatek-sluzeb-zustava/
MPSV opakovaně odmítlo ombudsmanova doporučení v oblasti lékařských posudků
Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně odmítlo ombudsmanova doporučení. Veřejný ochránce práv Křeček informoval vládu o možném nesprávném postupu MPSV ve dvou oblastech. Jedná se o nedostatečnou kvalitu lékařských posudků a o nesprávný postup při vyřazování lidí z evidence uchazečů o zaměstnání.
Veřejný ochránce práv na slabiny systému ministerstvo opakovaně upozorňoval, aniž by došlo ke změně. Ombudsman se v první z oblastí zabýval třemi podněty, ne jejichž základě ÚP ČR a MPSV rozhodovaly o přiznání příspěvku na péči, případně příspěvku na zvláštní pomůcku. Mluvčí ombudsmana uvedla, že tuto oblast s MPSV neřeší poprvé.
Záznam z reportáže České televize lze nalézt v jejím archivu ZDE:
Jak ovlivňuje nezaměstnanost a evidence na úřadu práce budoucí nárok na důchod?
V životě člověka mohou nastat situace, kdy je či byl po určité období z různých důvodů nezaměstnaný. Tato skutečnost má vliv na budoucí nárok na důchod i jeho výši, především záleží na tom, jak dlouho nezaměstnanost v průběhu života trvala
a zda byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR.
Je důležité rozlišovat, zda se jednalo o „nezaměstnanost neevidovanou“, kdy se člověk z jakýchkoli důvodů nepřihlásil do evidence ÚP ČR (tato doba se mu pro nárok na důchod nezapočítává), či zda se jednalo o dobu, kdy byla nezaměstnaná osoba vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR.
Příklady a způsoby zápočtu nezaměstnanosti do doby důchodového pojištění naleznete v Tiskové zprávě ČSSZ, která je dostupná ZDE: Jak ovlivňuje nezaměstnanost a evidence na úřadu práce budoucí nárok na důchod?
Autorka je manažerkou sociálních služeb v neziskové organizaci.