Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přicházeli odevzdat svůj hlas i lidé nevidomí nebo s těžkým postižením zraku. Jak se v jejich případě daří naplnit základní principy demokratických voleb, tedy že volba musí být tajná a provedená přímo dotyčným člověkem?

Text: Radek Musílek
Foto: ČTK

Přestože nejde o problematiku, která by podle našich zjištění v komunitě nevidomých lidí nějak zásadně rezonovala, téma to podle Luboše Zajíce, prezidenta Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS), je. Počet lidí s těžkým postižením zraku nebo zcela nevidomých v České republice se sice pouze odhaduje, zprůměrováním různých údajů však lze dojít k číslu 74 tisíc, z čehož necelou čtvrtinu tvoří nevidomí. Za člověka s těžkým postižením zraku se přitom nepočítá každý, kdo nosí dioptrické brýle, ale naopak ten, komu už nepomohou. 

Jaké mají tito lidé možnosti naplnit své voličské právo? Hlasovací lístky v Braillově hmatovém písmu u nás neexistují, je poměrně nákladné a složité je vyrobit, a navíc jejich užití ohrožuje tajnost hlasování. V jednotlivých okrscích by totiž bylo při sčítání snadno identifikovatelné, koho dotyčný člověk volil.

Používají se tak běžné lístky, které si člověk s postižením zraku může přečíst pomocí čteček a skenerů, jež mnozí používají jako každodenní pomůcky. Ty ale podle Luboše Zajíce v případě voleb asi brzy vytlačí QR kódy, které lze načíst mobilním telefonem. „Rozhodně dochází ke zlepšení. Letos byly lístky QR kódy již vybaveny. Chce to ale trochu trpělivosti, než se vám podaří systémem pokusů a omylů kód vyfotit. Bez použití zraku totiž nedokážete poznat, jak máte lístek položený, kde se kód nachází. Navrhli jsme tisknout všechny lístky například s odstřiženým růžkem, což by v orientaci pomohlo. Ministerstvo nám ale řeklo, že i taková zdánlivá banalita by se v obrovském množství prodražila, protože by se tak tiskoviny odchýlily od standardu, který vždy vyjde levněji,“ říká prezident SONS. Skutečný oříšek v orientaci představují rozlehlé „volební plachty“ při komunálních volbách. Na druhou stranu velmi kvalitně a přístupně má k volbám zpracovány webové stránky Český statistický úřad a také ministerstvo vnitra vydává informační letáky.

Ani s QR kódy ale není vyřešena otázka kroužkování. Ve světě podle Luboše Zajíce existují experimenty s použitím různých šablon, do nichž se lístek vloží, ale jde prý spíš o pokusy. „Z našeho pohledu je nejlepším řešením zavedení možnosti elektronických voleb. Kdyby probíhaly na přístupné platformě, speciální software v počítači by každému uživateli s postižením umožnil zcela samostatnou volbu. Z vyjádření většiny politické reprezentace se ale zdá, že této možnosti se hned tak nedočkáme,“ konstatuje Luboš Zajíc ze SONS.

Ti, kdo chtějí kroužkovat a mají závažné kombinované postižení, nebo si zrovna netykají s technikou, mají tedy jedinou možnost – obrátit se na pomoc druhé osoby. „Díky tomu, že lístky chodí domů v dostatečném předstihu, prakticky každý má možnost zajistit si asistenci osoby, které důvěřuje, že s ním lístek poctivě předem vyplní. V samotné volební místnosti už tak může vše zvládnout sám. Někdo by na místě samotném třeba ocenil nějakou doprovázející osobu z řad komise, aby ho správně nasměrovala, ale v praxi to není zásadní problém. Obvykle pomohou kolemjdoucí nebo si lze zajistit volbu z domova,“ popisuje situaci Luboš Zajíc. Dodává zároveň, že ji trochu komplikuje dvoukolový systém v případě senátních a prezidentských voleb, kdy před druhým kolem není dost času distribuovat lístky do schránek. Výběr z lístků tak musí proběhnout přímo ve volební místnosti.