Většina Čechů má nadváhu nebo je obézních. Jen do pěti procent z těch, kteří to potřebují, se ale odhodlá k bariatrickému zákroku, který jim pomůže se nadbytečných kil zbavit. „Operace je ale jen jednou z mnoha možností. Lékaři dnes mohou pacientům nabídnout také léčbu pomocí medikamentů,“ připomíná prof. Martin Fried, přednosta pražské OB kliniky a místopředseda České obezitologické společnosti. 

Text: Anna Kudrnáčková 
Foto: archiv OB Kliniky 

Proč je u nás tolik lidí obézních a s nadváhou? Je to daň za nadbytek, ve kterém žijeme? 

Trend zvyšující se obezity a nadváhy v ekonomicky vyspělých zemích je v posledních dvaceti třiceti letech vidět na první pohled. V Evropě je Česko na vedoucích příčkách, mnohem horší je ale situace v USA, kde je obezita rozšířená extrémně. Před několika lety uznala Světová zdravotnická organizace obezitu za chronické, recidivující onemocnění. Je dokázáno, že s sebou prokazatelně nese významná zdravotní rizika, včetně zkrácení průměrné délky života. 

A může za to především sedavý způsob života a to, jak a co jíme? 

Ano, lidé se už dávno přesunuli od každodenní fyzické aktivity a chůze k sedavému způsobu života, ať už v práci nebo doma. Automobily je dovezou přímo tam, kam je třeba. Také máme neustále k dispozici vysoce kalorické potraviny, které vyvolávají další chuť na jídlo. Velmi zjednodušeně řečeno: zásobujeme tělo mnohem vyšším počtem kalorií, než vydáme. Nicméně onemocnění obezitou je způsobeno i celou řadou dalších faktorů.

A lockdowny během pandemie covidu to ještě zhoršily… 

Není pochyb o tom, že restrikce spojené s covidem vedly ke zvyšování nadváhy a obezity mezi lidmi. Vidíme to u našich nemocných obézních. V době covidu přibrali na váze i ti, kteří čekali na operační léčbu obezity. Přitom je naopak žádoucí, aby před zákrokem pár kil, zejména kvůli zlepšení operability a pooperační rehabilitaci, zredukovali. Dopad restrikcí na zdraví obyvatelstva a na zvýšení nadváhy a obezity je skutečně alarmující, i když chápu, že některé restrikce byly a nadále mohou být nutné. 

 Obezita je nemoc dlouhodobá, zkracuje život nemocného v průměru o 10 až 15 let. Ale ve 30 letech to člověk nevnímá, protože organismus dokáže vyšší váhu kompenzovat. Teprve postupně se stane diabetikem, bude mít vysoký krevní tlak a další zdravotní obtíže.

Zmínil jste, že obezita byla uznaná za nemoc. A nemocných je opravdu hodně. Neměl by se v této situaci nějak angažovat stát? 

Chtělo by se říci, že ano, ale upřímně: dopad státních kampaní je velmi omezený. Podívejme se jen na očkování proti covidu jako nemoci, která má u mnoha nemocných velmi rychlé smrtící účinky, přesto je tu stále část populace, která nechce být očkována. Obezita je nemoc dlouhodobá, zkracuje život nemocného v průměru o 10 až 15 let. Ale ve 30 letech to člověk nevnímá, protože organismus dokáže vyšší váhu kompenzovat. Teprve postupně se stane diabetikem, bude mít vysoký krevní tlak a další zdravotní obtíže. Na druhou stranu je potřeba říct, že Česká republika patří k těm progresivním státům Evropy, které v indikovaných případech plně hradí operační léčbu onemocnění obezitou z veřejného zdravotního pojištění.

A jsou lidé ochotní se s obezitou léčit? 

K bariatrické operaci se odhodlá tak nejvýše do pěti procent z těch nemocných, kteří by to potřebovali. Řada lidí se také léčí konzervativně, tedy pomocí dodržování správného jídelníčku, pohybem a tak dál. Podstatné je hlavně to, aby se všem, kteří se pro léčbu rozhodnou, dostalo kvalitní specializované péče. Je také dobré vědět, že obezita nejčastěji není důsledkem slabé vůle nemocného. Netýká se jen nedisciplinovaných, kteří pouze jedí a jedí. Na vzniku obezity se významně podílí genetický faktor v kombinaci se způsobem stravování a životním stylem a další příčiny. 

Co čeká nemocného, který se pro léčbu rozhodne? 

Především komplexní vyšetření, ujme se ho tým odborníků. Důležité je zjistit pravděpodobnou příčinu obezity. Co bylo spouštěcím mechanismem, co stojí za tím, že člověk tolik přibral. Nemocného vidí nutriční terapeut, psycholog, internista-obezitolog, případně i chirurg. Ti všichni se vyjádří k tomu, co by mohlo být pro nemocného, pokud jde o léčbu, nejvhodnější. Velkou váhu má i názor nemocného a pak se dohromady stanoví léčebný plán. U někoho se přistoupí k pouhé změně jídelníčku s přidáním pohybu či farmakoterapie, někdo navštěvuje pravidelně psychologa a někomu navrhneme operační zákrok na žaludku nebo zažívacím traktu. 

Jaké jsou v současnosti možnosti léčby? 

Nejúčinnější léčbou obezity jsou operační zákroky. Nejsou vhodné pro každého pacienta, ale pro určité stupně a stadia onemocnění obezitou. Jde hlavně o 2. stupeň, kdy je BMI 35 a výše a zároveň má pacient nějakou k obezitě přidruženou chorobu. Operační léčba často představuje také ideální řešení při BMI nad 40. U nižších BMI, mezi 30 a 35, už záleží na tom, co bylo původní příčinou obezity. Zároveň se už dnes objevují i některé léky, které umožňují zredukovat váhu například tím, že sníží chuť k jídlu. Pacient díky nim méně jí a váha jde dolů. 

Je také dobré vědět, že obezita nejčastěji není důsledkem slabé vůle nemocného. Netýká se jen nedisciplinovaných, kteří pouze jedí a jedí. Na vzniku obezity se významně podílí genetický faktor v kombinaci se způsobem stravování a životním stylem a další příčiny. 

A jaké typy operací se dnes provádějí? 

Velká část zákroků se dnes provádí co nejméně invazivně, tedy laparoskopicky. Možné jsou zákroky na žaludku nemocného, ve smyslu zmenšení žaludku různými způsoby, nebo na zažívacím traktu, kdy například část střeva obejdeme, potrava tedy prochází třeba jen zkrácenou částí tenkého střeva. Díky tomu se vstřebává méně kalorií a člověk redukuje. U žaludku se zmenší jeho kapacita, člověk se cítí dřív plný a tím způsobem redukuje svou váhu. A existují i kombinace těchto metod. 

Je pravda, že se díky těmto zákrokům daří příznivě ovlivnit například také cukrovku 2. typu? 

Pro pacienty, kteří jsou méně obézní, ale trpí především přidruženými nemocemi, například právě cukrovkou 2. typu, se hodí tzv. metabolické zákroky. Jsou podobné zákrokům bariatrickým, při metabolické operaci je však hlavním cílem zlepšit například zmíněnou cukrovku 2. typu – a pacient u nich třeba tolik nezredukuje hmotnost. V současnosti dokážeme operací dovést pacienta do tzv. remise, tedy do stavu, jako by onemocnění neexistovalo. Nemocný pak ani nemusí brát na cukrovku léky. Svým diabetologem by ale měl být stále sledován, protože cukrovku nevyléčíme, nezmizí, ale umíme ji dovést do stadia, kdy není třeba se kvůli diabetu každodenně léčit a výrazněji omezovat. 

Lidé ale často říkají, že po operaci znovu přibrali. Setkáváte se s tím také? 

Ano, setkávám. Chyba se stala v minulosti, kdy lidi nabyli mylného dojmu, že operace vyřeší natrvalo onemocnění obezitou. Tak tomu ale není. Nikomu, kdo podstoupil bariatrickou operaci, nelze zaručit, že už nikdy nepřibere. Obezita je onemocnění, které se vyvíjí stále, stejně jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak. I když nemocný zredukuje, není u některých lidí vyloučeno, že za pět nebo deset let začnou přibírat na váze. Není to nedostatečnost či selhání léčby, ale vývoj onemocnění. Důležité je být i po operaci v kontaktu s lékařem a váhu si stále hlídat.