Pro rehabilitaci nervových ochrnutí je vhodná kombinace akupunktury a elektroléčby. Pomocí nové léčebné metody pracují v dětské léčebně Vesna v Janských Lázních. Léčbu už tu podstoupila více než stovka dětí. „Stav mnoha z nich se zlepšil už po první aplikaci,“ říká rehabilitační lékař Peter Olšák, který metodu vymyslel. 

Text: Anna Kudrnáčková 
Foto: Jan Šilpoch 

S elektroakupunkturou začínal Peter Olšák u svých pacientů ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Zaměřoval se na bolestivé stavy u lidí, kterým nezabíraly léky. V této formě se elektroakupunktura aplikuje už několik desítek let. Později vyvinul jinou formu aplikace, která se celým názvem jmenuje elektroakupunkturní nervosvalová facilitace. Tu využíval u pacientů, kteří ztratili pohyb v důsledku poškození nervové tkáně. „Vybral jsem akupunkturní dráhy, které jsou k tomu vhodné, do aktivních akupunkturních bodů se zapíchnou jehly a následně se do nich přivádí správně zvolený elektrický proud. Aplikace proudu pomáhá drahám v těle, které jsou poškozeny, aby lépe fungovaly,“ popisuje princip metody rehabilitační lékař.

Když se ukázalo, že léčba funguje, napadlo Petra Olšáka, že by ji mohl aplikovat také na dětech, které mají omezený pohyb v důsledku nervového ochrnutí. „Důležité bylo správně uzpůsobit vpich jehel a použít vhodný typ proudu tak, aby dítě zvládalo aplikaci této metody pokud možno komfortně, aby pro něj nebyla bolestivá,“ doplňuje. 

Děti snášejí aplikaci dobře 

Výsledky na prvních dětských pacientech byly slibné, a proto začaly do Olomouce jezdit děti z celé republiky. Koncem roku 2020 se pak Peter Olšák připojil k týmu lékařů v dětské léčebně Vesna v Janských Lázních, kam jezdí rehabilitovat i malí pacienti s dětskou mozkovou obrnou. 

Důležité bylo děti při samotné proceduře pečlivě sledovat. „Velmi nás zajímá, jak se dítě při aplikaci proudu chová a jak se jeho chování mění. Pokud je jeho chování stejné, je pravděpodobné, že mu aplikace není nepříjemná. Zajímavé je, že většina dětí zvládá tyto aplikace dobře. V některých případech dokonce lépe než jiné procedury, třeba klasickou fyzioterapii nebo jiné rehabilitační postupy, které se dnes běžně používají,“ doplňuje Peter Olšák.

Připomíná, že dnes se s dětmi, kterým dělá pohyb potíže, začíná rehabilitovat už ve velmi útlém věku. „Když vidíme, že má dítě například v půlroce omezený pohyb, začínáme s ním rehabilitovat hned. Pokud se pohyb adekvátně nezlepšuje, snažíme se mu pomoci i touto metodou, záleží však vždy na konkrétní diagnóze a klinickém stavu dítěte. Platí ale, že dítě si většinou pohybové návyky, které se díky aplikaci elektroakupunktury nově vytvoří, fixuje a je schopné na ně navazovat dál a dál,“ popisuje lékař Peter Olšák. 

Ještě nejásejme 

I když Peter Olšák věří, že jde o metodu, která by jednou mohla pomáhat mnoha pacientům po celém světě, nechce nic předjímat a čeká na další dlouhodobé výsledky. Uvědomuje si totiž, že jde o mladou metodu, která se teprve rozvíjí. 

Velmi také záleží na konkrétním postižení. Pokud má dítě těžké poškození mozku nebo těžkou formu mozkové obrny, dokážou mu lékaři nejen pomocí této, ale i dalších rehabilitačních metod velmi pravděpodobně pomoci. Není to ale tak, že by každé dítě začalo chodit – to záleží na mnoha okolnostech, primárně na míře poškození centrálního nervového systému. 

Není to tak, že by každé dítě začalo chodit – to záleží na mnoha okolnostech, primárně na míře poškození centrálního nervového systému. 

Otázkou také zůstává, jak budou děti vypadat v dospělosti. „To, jak budou roční děti, u kterých aplikujeme tuto metodu dnes, v dospělém věku pohybově zdatné, zatím nemůžeme vědět, tak dlouho ještě metodu nepoužíváme. Zjistíme to až za nějakých 20 let,“ přiznává její autor. 

Čím dříve, tím lépe 

Zatím se nicméně ví, že elektroakupunktura se například hodí pro děti, které mají tzv. hypotonii, tedy nižší svalové napětí, kvůli kterému nejsou schopné vykonat nějaký pohyb. „Je velmi pravděpodobné, že efekt aplikace, pokud u nich není postižení centrálního nervového systému velké, se dostaví hned po první aplikaci elektroakupunktury. Zároveň také platí, že čím je dítě mladší, tím lepší komfort aplikace lze očekávat,“ vysvětluje Peter Olšák. Výhodná je tato metoda také u pacientů s akutním nervovým poraněním. Čím dříve se s léčbou začne, tím se obvykle daří dosáhnout rychlejšího pokroku. 

Kromě dětí léčí Peter Olšák také dospělé pacienty v akutním stadiu onemocnění. U dospělých pacientů jsou výsledky zdokumentované i v kineziologické laboratoři pomocí řady vyšetření a testů. „Nadále zůstává otevřená aplikace u pacientů, kteří už mají starší ochrnutí, například pět nebo deset let. U těch se stává, že vidíme po aplikaci této metody krátkodobé zlepšení. Bohužel u řady pacientů po jednom až dvou dnech hybnost zase začíná oslabovat a zůstane jen 10 až 20 procent z toho, co jsme dokázali vylepšit díky aplikaci elektroakupunktury, a u některých pacientů zlepšení vůbec nenastane,“ upřesňuje Peter Olšák. Lékaři díky této metodě pomáhají také pacientům po mozkové mrtvici – a i v tomto případě platí, že čas tu hraje roli. 

Metoda se zdokonaluje 

Aktuálně léčí své pacienty pomocí metody Petra Olšáka několik desítek lékařů u nás a na Slovensku a v budoucnu jsou v plánu i kurzy pro zahraniční lékaře. Novou metodu prezentoval její autor také na světových neurorehabilitačních kongresech. „Byl jsem nervózní z toho, jak budou vědecké kapacity na mou přednášku reagovat. Když jsem ji dokončil, tleskali nám vestoje. Později mi říkali, že ani nechtěli ukázkám věřit, protože efekt léčby je velmi rychlý. Když ale viděli dlouhodobé výsledky naší práce, gratulovali nám. Jsem tomu moc rád,“ těší mladého lékaře, který na vývoji metody dál pracuje. Díky spolupráci Lékařské a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s podporou Technologické agentury České republiky ji také dál zdokonaluje technicky.