Konto Bariéry pomáhá nejen konkrétním lidem s postižením, ale také organizacím, které zlepšují jejich život. Patří mezi ně i obecně prospěšná společnost MCU KOLOSEUM v Liberci, která nabízí sociální služby i pracovní uplatnění.

Text: Radek Musílek
Foto: Jan Šilpoch

MCU KOLOSEUM, o. p. s. (zkratka pro Mezinárodní centrum universium) bylo založeno už v roce 1999. Jeho heslo „Pomáháme si, práce se nebojíme“ odkazuje k hlavnímu poslání organizace – vytváření chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením – a zároveň pomoci této skupině. Hrou osudu dnes sídlí v objektu bývalého společenského domu Koloseum, jehož historie je úzce spjata s dělnickým hnutím a KSČ.

Lidé lidem

„Skládala jsem tu kdysi pionýrský slib,“ říká ředitelka Kamila Urbánková, když nás budovou provází. Pracuje tu čtvrtým rokem, v čele Kolosea však stojí teprve od loňského dubna a je poznat, že dosud probíhající rekonstrukce sídla je pro ni velkým tématem. Není divu, do bývalé kulturní památky museli investovat miliony a je přímým nástrojem činnosti společnosti.

Fungují zde chráněná pracoviště i kuchyně, která denně připraví přes tři stovky jídel, z nichž většinu následně rozváží především libereckým seniorům a lidem s postižením – za necelou stovku i s dopravou. Hlavním zdrojem prostředků na fungování jsou však pronájmy zdejších společenských sálů na kulturní akce. 

V Koloseu dnes působí bez jednoho šedesátka zaměstnanců, pracovní uplatnění tu našly takřka čtyři desítky lidí s různým typem postižení. Někdo pracuje v chráněné dílně Mozaika, kde se věnují kompletaci drobných předmětů (toho času fotorámečků a dudlíků), je zde také keramická dílna, další zaměstnanci zpracovávají data na zakázku u počítače nebo rozvážejí obědy. Několik jich pracuje i přímo v kuchyni. Právě do té také letos putoval příspěvek od Konta Bariéry, když bylo potřeba 80 tisíc na zakoupení velkokapacitní smažicí pánve. Nepředstavujte si ale jen obří předraženou pánvičku, jedná se o sofistikované elektrické zařízení!

Pandemie nepomáhá

„Naše obědy jsou užitečné i normálně, ale v době koronakrize to lidé ocenili ještě víc. Koneckonců celá ta situace ukázala, jak jsou sociální služby nutné. Většina našich zaměstnanců po celou dobu pracovala na sto procent, šili jsme tu roušky jak pro nás, tak naše klienty. To bych na celé věci viděla jako to pozitivní. Na druhou stranu jsme bohužel pocítili výpadek příjmů z pronájmů a společenských akcí, které nám významně pomáhají při krytí nákladů na provoz nemovitostí. Dotace nám naše náklady nepokryjí, především díky finanční pomoci zakladatelů jsme schopni stále fungovat,“ konstatuje ředitelka Kamila Urbánková a doufá, že to u nich opět ožije plesy nebo dokonce filmaři z Hollywoodu, jak už se v minulosti také poštěstilo.

Věří i v to, že se uskuteční již připravené, ale zrušené výjezdy do Švédska určené především pro děti ze základních škol, které zprostředkovávala Koloseem nově založená cestovní agentura. A jako by dosavadních důsledků pandemie bylo málo, ukazuje nám v parku kolem budovy poničené osvětlení. „Náš areál přes den slouží veřejnosti, zdejší dětské hřiště je oblíbeným cílem rodičů s dětmi, ale i tříd mateřských a základních škol. Bohužel ovšem také vandalů z řad mládeže, která se v době uzavřených škol poněkud nudila a celá zahrada dostala dost zabrat,“ hněvá se paní ředitelka. Zaměstnanci Kolosea, kteří se o zeleň a vybavení starají, někteří rovněž s postižením, budou mít práce více než dost. 

Samozřejmostí je tady nabídka služeb ve formě náhradního plnění. Firmy prý na tuto nabídku slyší, ale mnohdy o této možnosti zprvu vůbec nevědí. Přibližně stejný počet lidí s postižením, kolika Koloseum dává práci, pak využívá služeb osobní asistence. Této terénní práci se věnuje dvanáct asistentek, pomáhají dětem i seniorům. Někomu jen pár hodin, jiným i v rozsahu celého dne.

Chtěli bychom růst

Další službou, do které putovala podpora od Konta Bariéry, byl rozvoz jídel a individuální doprava. Vozový park už potřeboval obnovu: „Kontu Bariéry jsme velmi vděční. Dopravu bychom rádi rozšířili. Zdejší Taxík Maxík už nestačí a víme, že bezbariérový rozvoz by určitě uvítali minimálně dva liberecké stacionáře, Jedličkův ústav a samotní senioři, kteří mají problém dostat se i na pravidelné lékařské kontroly,“ poodhaluje paní ředitelka svoje plány.

K těm patří i ještě odvážnější vize. „Chceme vybudovat centrum sociálních služeb a s podporou města i kraje postavit domy se sociálním bydlením. Uvažujeme i o centru následné péče. Prvním krokem musí být registrace těchto služeb a zařazení do základní sítě, což může trvat až dva roky. Času ale máme dost, do roku 2027 jsme v tomto areálu vázáni smlouvou s městem a veškeré nové záměry s městem komunikujeme. Naši výstavbu ale chceme zařadit do komunitního plánu již na příští období,“ uzavírá ředitelka Kamila Urbánková.

MCU Koloseum, o. p. s. 
www.universium.cz