Veronika se narodila v sedmém měsíci těhotenství a vážila jen dvě kila. Navíc se jí tři dny po narození zastavil dech, což nenávratně narušilo její mozková centra. „Když jsem byla malá, řekli rodičům, že je možné, že nebudu ani mluvit, ani chodit, a na vzdělání, ať zapomenou,“ říká. Naštěstí je dnes všechno jinak.

Sedmnáctiletá Dagmar se učí na kadeřnici a kosmetičku. Jejím koníčkem je také pečení. To je něco, co ji baví a čemu by se v životě chtěla věnovat. Stejně tak si dala za cíl naučit se jezdit na bruslích. K aktivnímu životu ale potřebuje bionickou protézu. V šesti letech totiž přišla kvůli rakovině o levou nohu.  

Brigáda na stavbě navždy změnila život 18letého Ferencze. Na budoucího elektrikáře a vášnivého fotbalistu  spadl při práci trám a poškodil mu míchu. Nyní se učí žít na vozíku. S ochrnutýma nohama a částečně i rukama se ale neobejde bez cizí pomoci. 

dkův život obrátil před pěti lety naruby pracovní úraz. Šikovný klempíř a pokrývač spadnul při práci ze střechy a těžce si poranil páteř. Život na vozíku by mu ulehčil přídavný elektrický pohon. Potřebuje však pomoct s jeho pořízením.

Toník chce dělat všechno jako jeho bráška – dvojče. Bráška jde plavat? Toník vodu miluje! Bráška lyžuje? Toník už taky sjel pár kopců! Má to ale háček. Toníka, který trpí následky dětské mozkové obrny, musejí rodiče do bazénu odnést v náručí a kopce sjíždí v pevném sevření tatínka. Devítiletý chlapec je ale veliký bojovník, poctivě cvičí a rehabilitace ho krůček po krůčku posouvají k větší samostatnosti. V létě by také rád jel na rehabilitační pobyt.

Lukáš Štiller se narodil předčasně, v důsledku čehož má dětskou obrnu, která zasáhla všechny jeho končetiny. Jezdí na vozíku a relativně dobře mu funguje pouze pravá ruka. Chodí s asistentkou do 8. třídy a žije v rodinném domku na vsi nedaleko Kadaně se starším bratrem a rodiči. Ti se pro něj momentálně snaží sehnat peníze na vyhovující automobil, kterým by ho mohli vozit.

Lucie Podermanská byla jako zdravotní sestra zvyklá starat se o ostatní, teď ale sama potřebuje pomoc. Trpí autoagresivním onemocněním, které napadá nervovou soustavu podobně jako roztroušená skleróza. Obvyklá léčba ovšem nezabírá a šestatřicetileté mamince dvou malých holčiček pomalu ochrnuje tělo.

Letos to bude 20 let, co Rosťa Vyhnálek usedl na vozík. Vizáží seriózní pán v sobě nosí elán a duši mladého trampa. Překypuje aktivitou, kterou by mu mohl závidět leckterý mladík bez postižení. A stále se pouští do nových věcí…

Spolek Parent Project Czech Republic sdružuje rodiny lidí se svalovou dystrofií typu Duchenne/Becker a dalšími vzácnými dystrofiemi. Poskytuje všestrannou podporu a zároveň funguje jako pacientská organizace. V jejím čele stojí Jitka Reineltová, která je sama maminkou chlapce s tímto postižením.