Lucie Podermanská byla jako zdravotní sestra zvyklá starat se o ostatní, teď ale sama potřebuje pomoc. Trpí autoagresivním onemocněním, které napadá nervovou soustavu podobně jako roztroušená skleróza. Obvyklá léčba ovšem nezabírá a šestatřicetileté mamince dvou malých holčiček pomalu ochrnuje tělo.

Letos to bude 20 let, co Rosťa Vyhnálek usedl na vozík. Vizáží seriózní pán v sobě nosí elán a duši mladého trampa. Překypuje aktivitou, kterou by mu mohl závidět leckterý mladík bez postižení. A stále se pouští do nových věcí…

Spolek Parent Project Czech Republic sdružuje rodiny lidí se svalovou dystrofií typu Duchenne/Becker a dalšími vzácnými dystrofiemi. Poskytuje všestrannou podporu a zároveň funguje jako pacientská organizace. V jejím čele stojí Jitka Reineltová, která je sama maminkou chlapce s tímto postižením.

Cestování v současné situaci pro mnohé poněkud ustoupilo z rejstříku oblíbených kratochvílí. Na konci října to však v německé metropoli Berlíně nebylo moc znát. Čeština byla po němčině druhým nejčastějším jazykem, který jste mohli v centru města zaslechnout.

Nestává se často, aby se z truhláře, který se věnuje bojovým sportům a přivydělává si i jako vyhazovač, stal právník. Změnou životního kurzu byla pro Ladislava Loebeho autonehoda a následná kvadruplegie. Dnes pomáhá lidem s podobným osudem v brněnském ParaCENTRU Fenix a nespoutané části své osobnosti dává průchod skrze cestování.

Ve třinácti letech přišla Jitka v důsledku nádorového onemocnění o pravou ruku nad loktem. Přehodnotila životní plány, vyrovnala se s handicapem, vystudovala a našla si životního partnera. Dlouhodobé přetěžování levé ruky si však začalo vybírat daň, a tak před dvěma lety získala díky Kontu Bariéry bionickou protézu. 

Každé dítě je pro své rodiče nejkrásnější, a to platí i tehdy, když přijde na svět s postižením nebo s vrozenou vývojovou vadou. Příběh manželů Elišky a Dalibora Staňkových z Homolí u Českých Budějovic, jejichž Beátka se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem, se v tom nijak neliší. 

V bowlingovém klubu v Pardubicích trénují zrakově postižení, paraplegik i autista. Za koulením se sem jezdí zdaleka – klub je totiž v Česku téměř jediný, přesto zdejší bowleři už sbírají medaile v zahraničí.

Jako by příjmení Radka Hřiba předurčilo k tomu, že bude milovat vše, co se týká lesa. Proto se před více než třiceti lety stal myslivcem. A nic na tom nezměnila ani skutečnost, že po úrazu v roce 2007 usedl trvale na vozík. Stále loví a stará se o les i malé hospodářství.