Zvláštní příběh o přátelství lektorky a žáka na dálku: jejich vzájemný dialog roste a sílí během mailové korespondence, vlastně individuálního dálkového studia. Jako by publicistka Dana Emingerová dávala mladému muži, vězněnému ve vlastním těle, možnost roztáhnout křídla…

Handicapovaný Martin Tomášek si přál mít čtenáře v knize se svými příběhy. A sen si splnil. Na titulu knížky s jeho jménem jako autora ho vnímáme na vozíku – chce poznat vše, co zatím nepoznal. Přestože má ochrnuté všechny čtyři končetiny. Díky psaní ale nesedí ve „vakuu každodenní rutiny“ a jen nepřihlíží, jak mu život protéká mezi prsty. Vydává se v příbězích neohroženě do světa, který nikdy neochutná – třeba slasti ženského klína nebo možnost posedět si chvilku na lavičce na Petříně. V počítačové době o tom všem může přece psát! I když jen za pomoci programu, který sám dokončuje většinu obvyklých slov.

Každý Martinův souboj o novou povídku začíná u klávesnice. V jedné story, kterou předkládá pokaždé své lektorce, se Martin vyznává z toho, že miluje okamžik, kdy otevře právě zakoupenou knihu. Čtení je jednou z mála činností, kterou může provozovat bez pomoci druhého člověka. 

Obrovská touha po začlenění do společnosti zdravých lidí stejně jako odvaha jít s kůží na trh dovedly Martina Tomáška k časté mailové komunikaci s lektorkou, jež vytváří autentická intermezza v knížce mezi desítkami otištěných povídek. Dana s Martinem se viděli společně osobně jen jednou, na kurzu tvůrčího psaní, v Králickém Sněžníku před třemi lety. Velmi cenná zveřejněná „korespondence“ ukazuje dynamiku lektorky i energii žáka s mnoha hlubokými myšlenkami mezi řádky, a to nejen o potřebě střídání popisu a dialogu v psaní.

Dana Emingerová dokázala dát dohromady nejen text a ilustrace, ale také nezbytné finanční prostředky na vydání knihy samé. Vedle Martinových upřímných povídek se v ní objeví také příspěvky dalších účastníků kurzů Psaní podle Lustiga i neuvěřitelně citlivé grafiky.

Lektorka působí jako neúnavný kouč, který umí psychologicky zvýšit autorskou motivaci a výkonnost. Je náročná, jen nechválí, dokáže i kritizovat, její názor ovšem není urážlivý, ale upřímně se trefuje do černého. Duši nespoutáš je kniha o Martinově usilovné a namáhavé cestě za cílem být autorem. Vybrala jsem si z recenze na Duši nespoutáš publicisty Petra Adlera dvě věty, které nemohu nepodepsat: „Tuhle knihu by si měl pořídit každý, kdo zvedá ruce, neboť se vzdává nástrahám života“ a „Důležité je, že každý našel svá křídla a snaží se s jejich pomocí létat“¨.

 Zdařil se skvělý i potřebný počin zároveň.

Martin Tomášek , Dana Emingerová: Duši nespoutáš, Veritas 2021

Dana Emingerová – novinářka a spisovatelka. Psala pro týdeník Mladý svět, sama je také autorkou několika knih. Přečíst si můžete například její knihy Živel Lustig – Jak se píše kniha, Něžná tygřice nebo Legionář a sněžná žena. Psaní dává křídla je heslo a vyznání kurzů tvůrčího psaní, které založil český spisovatel Arnošt Lustig. Po jeho odchodu převzala vedení kursu právě Dana Emingerová (původně se do Lustigova kurzu přihlásila jako žákyně).

Martin Tomášek se před necelými čtyřiceti lety narodil s kvadruspastickou podobou dětské mozkové obrny. Bydlí se svou maminkou u Zábřehu na Moravě.