Někdo řeže dříví, jiný seče trávu, další cvičí či uklízí cestu. Před zemědělskou usedlostí na kraji Týna nad Vltavou je ráno živo. Zdejší Domov sv. Anežky, centrum pro lidi se zdravotním nebo mentálním postižením, žije od rána do večera.
Dobrovolnictví do jisté míry podává obraz o úrovni společnosti. Je dobrou zprávou, že se mu u nás věnují i mladí lidé na prahu dospělosti. Patří k nim také Natálie, která v Soběslavi už druhým rokem pomáhá lidem s mentálním a kombinovaným postižením pod křídly Diakonie Rolnička.
Deset let poté, co sama porazila rakovinu onkologickou léčbou, se výtvarnice Eliška Podzimková rozhodla pro ambiciózní, velmi nesnadný projekt. Natočit audiovizuální seriál Plešouni o zákeřné diagnóze, která cílí také na děti.
Jednou z léčebných možností pokročilé fáze Parkinsonovy nemoci je hluboká mozková stimulace. Nedokáže sice pacienta vyléčit úplně, ale vrátí ho o mnoho let zpět. První zákroky tohoto typu se u nás začaly provádět před 25 lety. Romana Skála-Rosenbaum, ředitelka pacientské organizace Parkinson-Help, podstoupila první hlubokou mozkovou stimulaci přesně před deseti lety.
V druhém dílu seriálu o lidech s poruchou autistického spektra se zaměříme na aktuální systém sociálního zabezpečení těchto rodin, a to na existující příspěvky pro rodiny s členem s PAS a na jejich úskalí v praxi.
Na paletě miluje pampeliškově žlutou a modrou, všechny její oleje jsou voňavé a rozzářené. Nanejvýš se přežene krátká, krásně fialová bouřka. Mezi odstíny chybí malířce černá, i stín má barvu. Ivana Kotýnková je ze zásady pohodářka…
Rozhovor s prezidentem Českého červeného kříže o stavu dobrovolnictví ve společnosti i uplatnění humanity každého z nás.
Michaela Skokanová se stala svobodnou dlouhodobou pěstounkou dívky s Downovým syndromem. Beztak zajímavý příběh má však ještě další rovinu – mladá pěstounka totiž žije s dětskou mozkovou obrnou a o Anetku (10) se stará z vozíku.
Slavný Verdiho Rigoletto je historicky první premiéra operní inscenace Národního divadla, kterou bylo možno živě zhlédnout v České televizi. Ve Státní opeře ji v době pandemie nastudovala Barbora Horáková Joly. Úspěšná mladá operní režisérka pracovala poprvé doma, v Praze.