Tomáš Moravik je po úrazu kvadruplegik. Přesto je velmi aktivní a mimo jiné se pracovně věnuje prodeji přídavných elektrických pohonů k mechanickým vozíkům. Není divu, že sám tuto pomůcku, která usnadňuje život čím dál tím většímu množství nechodících lidí, využije. S pořízením pomohlo také Konto Bariéry.

Text: Radek Musílek
Foto: Milan Jaroš

„Přídavný pohon mi hodně pomáhá a Kontu Bariéry jsem velmi vděčný za příspěvek 25 tisíc korun, který společně s dalšími nadacemi umožnil jeho zakoupení,“ začíná naše povídání Tomáš (30), který žije se svou přítelkyní Ivou a synem Danielem nedaleko Olomouce. Distribuci, předvádění, servisu a administrativě v rámci celé České republiky se věnuje pod hlavičkou tuzemské společnosti Ultina. Za zvýhodněných podmínek se mu naskytla možnost odkoupení předváděcího pohonu od jmenované společnosti.

Pomáhat ostatním

Na vozík se dostal po autonehodě v roce 2011. Nezastírá, že si ji zavinil sám a s jejími následky se dodnes tak úplně nevyrovnal, byť vede plnohodnotný život a rozhodně se nenudí. „Mám poranění páteře v oblasti C5, takže ruce mi fungují jen částečně. Tehdy jsem studoval čtvrtý ročník jazykového gymnázia a žil aktivně. Poslední třídu jsem pak musel kvůli úrazu opakovat a vysokou školu už jsem nikdy nezkusil. Umím ale dobře anglicky a dorozumím se i německy, což se mi hodí v zaměstnání, kde musím komunikovat s italskými partnery a překládat různé dokumenty,“ popisuje Tomáš Moravik.

Pochází z Jeseníků, po úrazu žil ale tři roky v Praze. Následovalo sedm let v Olomouci, z níž se s rodinou nedávno přesunul na venkov. Jeho partnerkou se stala zdravotní sestřička. Rodina a práce pro Ultinu však nejsou zdaleka jedinou Tomášovou činností. Krátce po nehodě se věnoval projektu Evropské federace spinálních pacientů (ESCIF – European Spinal Cord Injury Federation), kde následně pět let pracoval. Tato federace sdružuje organizace podporující zmíněnou skupinu lidí. U nás ji reprezentuje například asociace CZEPA.

Pod Českou asociací paraplegiků se také už šest let věnuje peer mentoringu, tedy pomoci lidem po míšním poranění, především kvadruplegikům, jimž předává nejen vlastní zkušenosti. Doposud se jedná o přibližně čtyřicet lidí. Dojíždí k nim do rehabilitačních zařízení i domů. Oceňuje, že v poslední době tým peerů rozšířili i lidé s nejtěžším postižením na elektrických vozících. Pravidelně rovněž působí jako instruktor soběstačnosti v Hrabyni, právě v rehabilitačním ústavu, a také mapuje bezbariérovost pro portál Vozejkmap. Celkově hodně cestuje, povětšinou autem, které sám řídí.

Muž mnoha zájmů

Ve zbytku volného času, kterého moc není, stíhá ještě rugby na vozíku pod SK Ostrava a působí v kapele Střet. Sport provozuje pod SK Ostrava. Loni vyhráli ligu a letos jsou průběžně také první. Jeho výkony mu vynesly i místo v reprezentaci České republiky, s níž se nedávno zúčastnil kontinentálního šampionátu, ME skupiny A ve velšském Cardifu. Kromě rugby také jezdí na handbiku, plave a rád tráví čas v přírodě s rodinou.

Pod Českou asociací paraplegiků se už šest let věnuje peer mentoringu, tedy pomoci lidem po míšním poranění, především kvadruplegikům, jimž předává nejen vlastní zkušenosti.

V hudební skupině účinkuje v roli zpěváka a hráče na foukací harmoniku. Aktuálně kapela Střet vydává čtyři singly, které jsou k dohledání na streamovacích službách. Kapela zkouší jednou týdně. „Čas se hledá těžko, už máme děti, do toho stavíme ,hnízda´ a pracujeme, ale občas si najdeme prostor i na koncert. Už jsme vystupovali v Parapleti, teď nás čeká domácí Šternberk a Hluboká nad Vltavou,“ usmívá se a zve k návštěvě Tomáš.