Rozkvetlý Kosatec

Česká abilympijská asociace zaštiťuje nejen tuzemské soutěže v dovednostních disciplínách lidí s postižením, tento zapsaný spolek také v Pardubicích provozuje Centrum Kosatec. Zaměstnává přes 60 lidí s postižením a poskytuje i registrované sociální služby.

Text: Radek Musílek
Foto: Jan Šilpoch

Název Kosatec kupodivu neodkazuje ke květině, jak si mnozí myslí, ale vychází z kosých úhlů moderní budovy, kterou spolek vybudoval před jedenácti lety v centru Pardubic. „Stavba za padesát milionů vyrostla na místě původní tiskárny, ze které zbyla jen jedna zeď,“ říká Vladimír Podnecký, člen výboru Abilympijské asociace a spoluzakladatel spolku – aktivní vozíčkář, který se věnuje řadě činností od abilympiád přes podnikání až po pilotování ultralehkých letadel.

Centrum Kosatec je plné aktivit pro lidi s postižením, doslova až po střechu – tam sedí čtyři úly, jež jsou zdrojem kvalitního medu. Symbolicky tak završují sladký rámec života Kosatce, kde funguje také pekárna zásobující širokým sortimentem kavárnu v přízemí. A aby těch dobrot nebylo málo, gastro sekce se věnuje také výrobě jídel a distribuci svačin pro školy či zaměstnance z okolí. Z pestré nabídky si každý den vyberou a objednají desítky žáků i dospělých.

Nabídka z rukou pekařů je pestrá. Prodávají se dobře nejen v místní kavárně.

Při výrobě jídla, ale také v keramické, šicí a truhlářské dílně (ta jediná sídlí na jiné adrese), se uplatňují převážně lidé s postižením nebo ohrožení na otevřeném trhu práce. Z celkových devadesáti zaměstnanců je přes šedesát v této kategorii. Kosatec tak může nabízet i služby formou náhradního plnění. Zajímavým postřehem je, že náročný noční provoz pekárny, kde výroba probíhá především mezi třetí a čtvrtou ranní, prý vyhovuje lidem s depresemi a dalšími psychickými potížemi. Mívají problém se spánkem, a tak jim netradiční pracovní doba nevadí. Denně tu vyprodukují asi 700 – 1 000 kusů sladkého i slaného pečiva.

Vyzkoušet si postižení

Jednou ze zaměstnankyň, byť ne v pekárně, je také Alice Schulzová, všemi zvaná Alitka. Mladá žena bez dolních končetin se z Prahy do Pardubic přestěhovala před několika lety za přítelem. V Kosatci působí už dva a půl roku. „Pracuji zde od pondělí do pátku na poloviční úvazek v keramické dílně. Kromě samotných výrobků, jež lze zakoupit v Kosatci nebo na e-shopu, také děláme kurzy keramiky. O ty je dost zájem. A mimo dílnu se ještě zapojuji do zážitkových seminářů, kde seznamujeme různé organizace a školy s životem na vozíku,“ líčí Alitka.

Netají se ani osobními plány do blízké budoucnosti. „Každý den dojíždím MHD, ale ráda bych si brzy udělala řidičák ve speciální autoškole v nedaleké Přelouči. Hlavně se ale s přítelem chceme vzít a doufám, že mi vyjde žádost o bezbariérový byt tady v Pardubicích. Měla jsem takový v Praze, takže mám s čím srovnávat náš současný běžný byt v pronájmu…“ vypráví jeden z příběhů, kterých je Kosatec plný.

Alitka Schulzová je s prací v keramické dílně Kosatce velmi spokojená.

Alitkou zmíněné zážitkové semináře má na starosti slečna Linda Švihlíková. „Za běžné situace bez pandemie pořádáme přibližně osmdesát seminářů ročně. Je o ně zájem stejně jako o letní příměstské tábory. Jezdíme do škol i do firem. Momentálně jsme dostali zakázku na proškolení příspěvkových kulturních organizací města Pardubice, tzn. knihovna, filharmonie a další kulturní instituce. Zaměstnanci se dozvědí něco o životě lidí s postižením, o vhodném přístupu k nim a vyzkoušejí si i na vlastní kůži jízdu na vozíku nebo pohyb v seniorském obleku imitujícím fyzická omezení. Kromě toho je naše návštěva také příležitostí k monitoringu bezbariérovosti objektu. Tuhle službu nabízíme prostřednictvím tří externích spolupracovníků i ve Vysokém Mýtě,“ popisuje Linda Švihlíková jednu z osvětových činností Kosatce. Mezi další lze zařadit dny otevřených dveří, soutěže pro veřejnost a akce v multifunkčním sále.

Nelze ji sice označit přímo za osvětovou aktivitu, ale rozhodně je veřejně nejvýraznější akcí celého spolku, který koneckonců právě kvůli ní vznikl – abilympiáda neboli AbiFest – každoroční dvoudenní klání v nejrůznějších dovednostních soutěžích pro dospělé s postižením. Tuzemské počátky této soutěže sahají až do roku 1984, kdy byl ze zahraničí osloven Vladimír Podnecký s kolegy, aby se zapojili. Doba se tomu otevřela po roce 1989 a vše mohlo začít růst až do dnešní podoby.

Samostatnost v práci i životě

Budoucí zaměstnanci Kosatce se mohou rekrutovat z registrované služby sociální rehabilitace. Neslouží však pouze tomuto účelu, jejím posláním je především zjistit a vytvořit nebo upevnit schopnosti a pracovní návyky u lidí s postižením. Největší skupinu přitom tvoří klienti s psychickými poruchami, následovaní lidmi po úrazech a mrtvicích.

K tréninku v rámci sociální rehabilitace slouží tréninková dílna, kde se procvičuje i paměť a další kognitivní funkce. Přestože se nejedná přímo o ergoterapii, její prvky tu lze najít. Pracovník doprovází klienty služby i na jiná nácviková pracovní místa, a to v rámci všech činností Centra Kosatec (kuchyň, pekárna, výrobna svačin, kavárna, truhlářská, šicí a keramická dílna, recepce, úklid či údržba budovy).

Ředitelka Alena Potůčková si v relaxační místnosti pro klienty i zaměstnance moc klidu nedopřeje.

Dalším projektem navazujícím na sociální služby je Pracovně rehabilitační středisko. Projekt podporovaný úřadem práce je na dva roky a projde jím přibližně 40 osob. Cílovou skupinou jsou hlavně lidé v dlouhodobé neschopnosti, kteří se nemohou vrátit vlivem zhoršeného zdravotního stavu na svoji původní pracovní pozici. V rámci projektu mohou využít bilanční diagnostiku, ergoterapeutické vyšetření, asistenci na pracovišti, přípravu k práci a další nástroje pracovní rehabilitace.

K tréninku mohou sloužit i tři bezbariérové byty, kde se lze za 200 korun za noc ubytovat, ale také nacvičovat soběstačnost. „Nejčastěji k tomuto účelu slouží pro lidi po úrazu, které nám sem posílají z rehabilitačního ústavu v Košumberku,“ upřesňuje ředitelka centra Pavlína Potůčková.

Druhou registrovanou sociální službou je pak osobní asistence. Tu za 90 až 110 korun na hodinu podle času výkonu služby poskytuje nonstop celkem sedmnáct asistentek pro zhruba padesátku lidí. „Rádi bychom naše služby rozšířili i o zdravotní péči, registrace už je v běhu,“ poodkrývá Pavlína Potůčková další plány. Do nich patří i záměr pořídit dvě 3D tiskárny, jež rozšíří už beztak bohatou nabídku služeb a produktů pardubického Kosatce.

Více informací získáte na www.centrumkosatec.cz