Komise pro spravedlivé důchody prezentovala dne 11.12. plánovanou důchodovou reformu, která má zachránit hroutící se český důchodový systém. Její legislativní podobu měla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odeslat do mezirezortního připomínkového řízení.
Komise pro spravedlivé důchody se shodla na několika známých bodech, které způsobují nerovnost v penzijním systému. Jedná se o nedocenění péče a východy dětí (ženy mají v průměru důchod 13 182 Kč, tedy o 2 663 Kč méně než muži), dále pak o stejný věk odchodu do důchodu i u těžkých profesí (více jak 450 tisíc lidí v náročných profesích může odejít do penze dříve jen za cenu trvale nižšího důchodu). Zároveň stát dostatečně neoceňuje práci osob v důchodu (za rok práce v důchodu dostane důchodce s průměrnou mzdou bonus k důchodu 81 korun, což se týká přibližně 300 tisíc pracujících důchodců).
Mnoho lidí i přes celoživotní práci dostává nízký důchod (přibližně 121 tisíc seniorů nemá důchod ani ve výši 10 tisíc korun). V neposlední řadě je nyní stanovena dlouhá doba pojištění nutná pro vznik nároku na důchod (kvůli nesplnění podmínky 35 let pojištění nedosáhnou na důchod lidé, kteří většinu života pracovali).
Známým faktem je i zranitelnost českého důchodového systému, která vyplývá z jeho závislosti na příjmech z pojistného. V ČR financuje pojistné 77 % výdajů na důchody, v EU 52 %. Výdaje na důchody tvoří 31,4 % výdajů státního rozpočtu. Příjmy z pojistného budou v budoucnu omezeny stárnutím populace ale i významnými změnami na trhu práce v důsledku digitální transformace.
Co tedy důchodová reforma přináší?
- Bude stanoveno tzv. „výchovné“ za péči o děti pro současné i budoucí důchodce, a to pro „hlavního pečujícího rodiče“ ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě (maximálně 1 500 Kč za tři děti).
- Důchodový věk pro náročné profese by se měl snížit, a to za každých odpracovaných deset let o jeden rok do důchodu dříve. Náročnou profesí jsou pracovní místa z kategorií 3 a 4 dle kategorizace práce (například horníci, svářeči, brusiči, všeobecné sestry se specializací)
- Bude stanoven základní důchod pro každého, a to ve výši 10 000 Kč měsíčně z tzv. 0.pilíře, a to pro každého důchodce, který odpracoval 25 let.
- Měla by se krátit potřebná doba pojištění pro nárok na důchod ze současných 35 let na 25 let pojištění.
- Zároveň by mělo být zavedeno vícezdrojové financování důchodového systému (u všech důchodů dojde k oddělení části nezávislé na předchozích příjmech, což umožní vyčíslit nutné příjmy z obecných daní).
- V neposlední řadě by mělo být zavedeno nižší zdanění práce pro pracující důchodce nad rámec běžného bonusu.
- Z důvodu transparentnosti systému by měla začít fungovat „důchodová kalkulačka“ pro každého občana, která ukáže, co ještě musí osoba splnit k odchodu do důchodu a s jak velkým důchodem může počítat.
Realita ?
Návrh reformy podle analytiků bohužel neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost celého důchodového systému. Navíc je zavedení reformy značně nejisté. Proti návrhu se postavila ministryně financí Alena Schillerová za Hnutí ANO, která veřejně prohlásila, že tato vláda nepředstaví komplexní důchodovou reformu a dodala, že se jedná o úkol pro další vládu. Vláda má přitom důchodovou reformu ve svém programovém prohlášení.
Veřejně se vedou se spory o to, zda byl návrh koaličně předem projednán a zda premiér či ministryně financí vůbec projevili o reformu v uplynulém roce a půl nějaký zájem. Je tedy pravděpodobné, že ani po třiceti letech nás udržitelná důchodová reforma zřejmě opět nečeká.
Zdroj dat: Prezentace komise pro spravedlivé důchody zveřejněná na www.mpsv.cz
Autorka pracuje jako manažerka sociálních služeb v neziskové organizaci.